Venkovní soutěže

PRAVIDLO 180 - Všeobecná ustanovení 

Rozcvičování v soutěžním sektoru

1.       Před zahájením soutěže může mít každý závodník v soutěžním sektoru zkušební pokusy. V případě soutěží ve vrhu a hodech k nim závodník nastupuje ve stanoveném pořadí a za dozoru rozhodčího.

2.       Po zahájení soutěže není dovoleno provádět cvičné pokusy  

a)       na rozběhové dráze nebo odrazové ploše

b)       s náčiním

c)       v kruhu nebo ve výseči pro dopad náčiní, a to jak s náčiním, tak i bez něho. 

Značky

3.       Ve všech soutěžích v poli, kde se startující při pokusu rozbíhají, může soutěžící použít jednu nebo dvě kontrolní značky (dodané nebo schválené pořadatelem) pro usnadnění rozběhu a odrazu. Vyjma skoku vysokého, kde značky mohou být umístěny na rozběžišti, musí být značky rozmístěny podél rozběhové dráhy. Pokud výše uvedené značky nejsou k dispozici, může soutěžící použít přilnavou pásku, ale nikoliv křídu nebo jakýkoliv jiný materiál zanechávající nesmazatelnou stopu.  

Pořadí soutěžících

4.       Soutěžící nastupují k soutěži v pořadí stanoveném losem a v tomto pořadí musí být jejich jména uvedena v zápise. Pokud se nejprve koná kvalifikace, losuje se pořadí finálové soutěže samostatně (viz též odstavec 5 níže).

Pozn.- V soutěžích oddílových družstev může tato pořadí stanovit příslušný řídící pracovník soutěže.

5.       Startuje-li v soutěži ve skoku dalekém či trojskoku nebo ve vrhu koulí nebo hodu diskem, kladivem či oštěpem, více než osm účastníků, musí být každému z nich povoleny tři pokusy a osmi závodníkům s nejlepšími zdařenými pokusy musí být povoleny další tři pokusy. Rovnost výkonů na posledním postupovém místě musí být řešena podle ustanovení bodu 20 tohoto pravidla.

Startuje-li osm nebo méně soutěžících, musí být všem povoleno šest pokusů.

V obou případech nastupují soutěžící na poslední tři pokusy v obráceném sledu než je jejich pořadí podle výkonů po prvních třech pokusech.  

Pozn.: Ustanovení pro vertikální skoky viz P181.2.

6.       Vyjma soutěží ve skoku do výšky a skoku o tyči může mít závodník v každém kole soutěže zaznamenán pouze jediný pokus.

7.       Při soutěžích uvedených v P 12.1.d) až h), může být počet pokusů v soutěžích v poli snížen. Rozhodovací pravomoc v takovém případě má národní nebo mezinárodní organizace, která příslušnou soutěž řídí.

Kvalifikační soutěže

7.       Je-li při soutěžích v poli tak velký počet soutěžících, že nedovoluje řádné uskutečnění soutěže v jediném kole, musí se konat kvalifikační kolo. Pokud se kvalifikační kolo koná, musí v něm  startovat všichni soutěžící a do finálové soutěže se tímto kolem kvalifikovat. Výkony dosažené v kvalifikační soutěži se do finálové soutěže nezapočítávají.

8.       Kvalifikační soutěž musí být rozdělena alespoň do dvou skupin. Pokud nejsou k dispozici zařízení, aby tyto skupiny soutěžily ve stejnou dobu a za stejných podmínek, začíná každá skupina svou soutěž ihned po ukončení soutěže předcházející skupiny. Pořadí v němž jednotlivé skupiny soutěží se určí losem.

9.       Doporučuje se, aby při soutěžích, trvajících déle než tři dny, byl u soutěží ve vertikálních skocích mezi kvalifikačním kolem a finálovou soutěží alespoň jeden den odpočinku.

10.   Podmínky kvalifikační soutěže, kvalifikační limit a počet finalistů musí stanovit technický delegát(i). Pokud nebyl jmenován, určí tyto podmínky pořadatel. Při soutěžích uvedených v P12.1.a),b),c) má být ve finále alespoň 12 závodníků.

11.   V kvalifikační soutěži, vyjma skoku do výšky a skoku o tyči, má závodník povoleny až tři pokusy. Jakmile závodník splnil kvalifikační limit, nesmí v soutěži dále pokračovat.

12.   Při kvalifikační soutěži ve skoku do výšky a skoku o tyči musí závodník, který není vyřazen po třech po sobě následujících nezdařených pokusech, pokračovat v soutěži podle P181.2 až do posledního pokusu na výšce určené jako kvalifikační limit.

13.   Pokud stanoveného kvalifikačního limitu nedosáhne žádný atlet nebo jej splní méně závodníků než je požadovaný počet, musí být počet finalistů rozšířen na tento počet o další atlety podle výkonů dosažených v kvalifikační soutěži. Rovnost výkonů na posledním místě v celkovém pořadí kvalifikační soutěže zaručujícím postup, bude řešena podle ustanovení bodu 20, resp. podle P181.8.

14.   Koná-li se kvalifikační soutěž ve skoku do výšky nebo skoku o tyči ve dvou skupinách souběžně soutěžících, doporučuje se zvyšovat laťku na každou výšku současně v obou skupinách. Rovněž se doporučuje, aby obě skupiny byly přibližně stejně silné.

Omezování závodníka

15.   Je-li závodník z nějakého důvodu v provádění pokusu omezován nebo je mu v provedení pokusu bráněno, má příslušný vrchní rozhodčí právo povolit mu náhradní pokus.

Časové omezení soutěže

16.   Jestliže závodník při soutěži v poli bez příčiny otálí s provedením pokusu, vystavuje se nebezpečí, že mu pokus nebude uznán a bude zaznamenán jako nezdařený. Je věcí vrchního rozhodčího po zvážení všech okolností rozhodnout, zda existuje příčina pro otálení s provedením pokusu.

Zodpovědný rozhodčí dá závodníkovi najevo, že je vše připraveno k zahájení pokusu a tímto okamžikem běží doba, kterou má závodník pro pokus vymezen. Pokud se následně atlet rozhodne pokus neabsolvovat, bude tento pokus považován za nezdařený, jakmile uplyne doba pro něj vyměřená.

Pokud vymezený čas uplynul až poté, co závodník svůj pokus zahájil, bude pokus uznán za zdařený.

      Pro provedení pokusu je třeba dodržet následující časy:

a)       1:00 min pro všechny disciplíny

Ve skoku o tyči začíná čas běžet až od okamžiku, kdy byly stojany upraveny podle předchozího přání závodníka. Pro další nastavení nebude povolena žádná doba navíc.

b)       V případě po sobě následujících pokusů téhož atleta se doba uvedená v bodě a) prodlužuje na 3 minuty pro skok o tyči a 2 minuty pro všechny ostatní disciplíny v poli. To platí i pro soutěže ve vícebojích.

c)       V závěrečné fázi soutěže ve skoku vysokém a skoku o tyči, kdy v soutěži po ukončení předcházejícího kola zůstávají pouze dva nebo tři závodníci, se výše uvedená doba prodlužuje na 1,5 min pro skok vysoký a 2 min pro skok o tyči. Zůstává-li v soutěži (vyjma soutěže v rámci víceboje) pouze jediný závodník, prodlužují se tyto doby na 3 min pro skok vysoký a 5 min pro skok o tyči.

Pozn.:  Hodiny ukazující zbývající čas mají být pro závodníka viditelné. Navíc musí rozhodčí zvednout žlutý praporek nebo jinak signalizovat, že zbývá posledních 15 sekund povoleného časového limitu, pokud závodník pokus ještě nezahájil.

Opuštění soutěžního sektoru

18.   Při soutěžích v poli a při vícebojích může závodník v průběhu soutěže se souhlasem a v doprovodu rozhodčího daný soutěžní sektor opustit.

Změna místa konání soutěže

19.   Příslušný vrchní rozhodčí má právo změnit místo konání soutěže, pokud to podle jeho mínění okolnosti vyžadují. Tato změna může však nastat pouze po ukončení probíhajícího soutěžního kola.

Pozn.: Ani síla větru, ani změna jeho směru nejsou dostatečným důvodem pro změnu místa konání  soutěže.

Rovnost výkonů

20.   V soutěžích v poli, vyjma skoku do výšky a skoku o tyči, rozhoduje o pořadí při rovnosti výkonů druhý nejlepší výkon závodníků s rovností nejlepšího výkonu. Je-li i ten stejný, rozhoduje třetí nejlepší výkon, atd. Trvá-li nadále rovnost výkonů, a jedná se o první místo, absolvují  závodníci se shodnými výkony  ve stejném pořadí nové pokusy až do konečného rozhodnutí.

      Pozn.: Ustanovení pro vertikální skoky viz P 181.8.

Konečný výsledek

21.   Každému závodníkovi musí být pro konečný výsledek závodu přiznán nejlepší výkon ze všech jeho pokusů, včetně výkonů dosažených při řešení rovnosti výkonů na prvním místě.

Vertikální skoky

Pravidlo 181 – Všeobecná ustanovení

1.       Před zahájením soutěže musí rozhodčí oznámit závodníkům základní výšku a následné výšky, na něž bude laťka zvyšována po ukončení každého kola, dokud v soutěži nezůstane jediný závodník, který již soutěž vyhrál nebo nedojde k rovnosti výkonů na prvním místě.

Pokusy

2.       Závodník může začít skákat na kterékoliv výšce předtím oznámené vrchníkem a pokračovat dle vlastního uvážení na kterékoliv následující výšce. Tři za sebou následující nezdařené pokusy, bez ohledu na výšku, na které k nezdařeným pokusům došlo, znamenají vyřazení závodníka z další soutěže, s výjimkou případu rovnosti výkonů na prvním místě.

Důsledkem tohoto pravidla je, že závodník může vynechat druhý a/nebo třetí pokus na kterékoliv výšce po nezdařeném prvním nebo druhém pokusu na této výšce, a přesto pokračovat v soutěži na následující výšce.

Jestliže závodník na určité výšce pokus vynechá, nemůže již na této výšce vykonat žádný další pokus, vyjma případu rovnosti výkonů na prvním místě

3.       Závodník má právo skákat dále, i když ostatní již byli ze soutěže vyřazeni, dokud sám neztratí právo v soutěži pokračovat.

4.       Dokud v soutěži nezbývá pouze jediný závodník, který již soutěž vyhrál, platí, že

a)       po každém kole se laťka nezvyšuje nikdy méně než o 2 cm při skoku vysokém a o 5 cm při skoku o tyči a

b)       hodnota, o níž se laťka zvyšuje, se v průběhu zvyšování nikdy nezvětšuje. Toto ustanovení neplatí, pokud se skokan rozhodne o zvýšení na úroveň nového světového rekordu.

Pozn.- Při soutěžích v rámci ČAS platí obdobné ustanovení pro pokus o nový ČR rekord.

Poté, co závodník soutěž vyhrál, rozhoduje o dalším zvyšování laťky tento závodník sám, po  poradě  s příslušným rozhodčím nebo vrchním rozhodčím.

Pozn.: Toto ustanovení neplatí pro soutěž v rámci víceboje.

Při vícebojích v soutěžích uvedených v pravidle 12.1.a),b),c) musí být laťka zvyšována v průběhu celé soutěže jednotně o 3 cm při skoku vysokém a o 10 cm při skoku o tyči.

Pozn.- Toto ustanovení platí i pro soutěže konané v ČR.

Měření

5.       Při skoku do výšky a skoku o tyči se vzdálenosti musí měřit v celých centimetrech, kolmo od země k nejnižšímu místu horní hrany laťky.

6.       Každé měření nové výšky musí být provedeno předtím, než se závodníci pokusí tuto výšku překonat. Při pokusech o rekord musí rozhodčí po umístění laťky na rekordní výšku nastavenou míru překontrolovat, a došlo-li k dotyku laťky, musí před následujícím pokusem nastavenou výšku přeměřit.

Pozn. -  Před  zahájením soutěže musí rozhodčí zajistit rozlišení přední a spodní strany laťky a během soutěže dbát na to, aby laťka byla na stojany umístěna vždy stejnou plochou nahoru i stejnou plochou vpřed.

7.       Laťka.  Laťka musí být zhotovena ze sklolaminátu nebo jiného vhodného materiálu. Musí mít kruhový průřez vyjma dvou koncových dílů pro uložení na podpěrách. Celková délka laťky musí být 4,00 m (± 0,02  m) pro skok vysoký a 4,50 m (± 0,02  m) pro skok o tyči. Maximální hmotnost musí být 2,0 kg pro skok vysoký a 2,25 kg pro skok o tyči. Průměr dílu o kruhovém průřezu musí  být  30 mm  (± 1 mm). 

Každý z koncových dílů musí být široký 30 až 35 mm a dlouhý 150 až 200 mm. Koncové díly musí mít půlkruhový průřez (do 31.12.2002 může být i čtvercový) a musí být tvrdé a hladké a nesmí být pokryty gumou nebo jiným materiálem, zvyšujícím tření mezi nimi a podpěrami.

Laťka nesmí být na stojanech uložena šikmo a po uložení se smí prohnout nejvýše o 20 mm při skoku vysokém a o 30 mm při skok o tyči.

KONTROLA :  Při zavěšení závaží o hmotnosti 3 kg uprostřed laťky se laťka smí prohnout nejvýše o 70 mm při skoku vysokém a o 110 mm při skoku o tyči.

Rovnost výkonů

8.       Při skoku do výšky a skoku o tyči platí :

a)          Lepší umístění se přizná závodníkovi, který na výšce, na níž k rovnosti výkonů došlo, měl nejméně pokusů.

b)          Pokud rovnost výkonů trvá i nadále, přizná se lepší umístění závodníkovi, který měl v soutěži nejmenší počet nezdařených pokusů až po nejvyšší zdolanou výšku včetně.

c)          Trvá-li rovnost výkonů i nadále a

- jedná se o první místo, mají závodníci, u nichž rovnost výkonů trvá, jeden další pokus na nejnižší výšce, na níž kterýkoliv z nich předtím ztratil právo dále v soutěži pokračovat. Nedojde-li k rozhodnutí, pak se laťka zvyšuje, pokud závodníci byli úspěšní nebo snižuje, pokud nebyli, vždy o 2 cm při skoku do výšky a o 5 cm při skoku o tyči. Závodníci absolvují  na každé výšce po jednom pokusu až do rozhodnutí. Při rozeskakování závodníci musí bezpodmínečně na každé výšce skákat. (viz příklad):

- jedná-li se  o umístění na kterémkoliv  jiném místě, bude závodníkům přiznáno stejné pořadí v soutěži (viz příklad).

Pozn.: Ustanovení P 181.c) neplatí pro soutěže ve vícebojích.

Pozn.- Ustanovení P 181.c) neplatí pro soutěže družstev řízené ČAS.

Skok do výšky - PŘÍKLAD

Před  zahájením  soutěže  oznámil  vrchník  tyto postupné výšky: 175, 180, 184, 188, 191, 194, 197, 199

Všech pět závodníků zdolalo výšku 188, neuspěli na dalších postupných výškách. Uplatňuje se pravidlo o rovnosti dosaženého výkonu.

Závodníci A, B a C zdolali 188 na druhý pokus a všichni mají po dvou nezdařených pokusech. Proto se o první místo rozeskakovali a to na 191, nejnižší výšce, na které jeden z nich ztratil právo dále v soutěži pokračovat. Závodníci D a E překonali výšku 188 rovněž na druhý pokus, ale mají po třech nezdařených pokusech. Jelikož se nejedná o pořadí na prvním místě, je oběma přiznáno umístění na čtvrtém místě.

Mimořádné okolnosti

9.       Pokud laťka opustí stojany a přitom je evidentní, že to bylo způsobeno jinou silou, než v důsledku činnosti závodníka při pokusu o překonání nastavené výšky (např.vlivem závanu větru), pak, pokud

- k pádu laťky došlo poté, kdy závodník výšku zdolal, aniž se laťky dotknul, musí být tento pokus považován za zdařený nebo

- k pádu laťky došlo za jakýchkoliv jiných okolností, jedná se o neplatný pokus a závodníkovi bude přiznán nový pokus.

Pravidlo 182 – Skok do výšky

1.       Závodník se v každém případě musí odrazit jednou nohou.

2.       Za nezdařený pokus se považuje, jestliže

a)       po skoku laťka nezůstane na stojanech v důsledku činnosti závodníka při pokusu o její překonání nebo

b)       závodník se kteroukoliv částí těla dotkne země, včetně doskočiště, za rovinou proloženou bližší hranou stojanů, ať  již mezi nimi nebo mimo ně, aniž by napřed překonal laťku. Pokud se závodník při skoku dotkne nohou doskočiště, a podle názoru rozhodčího tím nezískal žádnou výhodu, nebude takový skok z tohoto důvodu považován za nezdařený.

Pozn.: Pro usnadnění aplikace tohoto ustanovení, musí být vyznačena (přilnavou páskou nebo podobným materiálem) čára široká 50 mm, jejíž přední hrana leží ve svislé rovině proložené předním okrajem stojanů, přičemž tato čára spojuje body, z nichž každý leží ve vzdálenosti 3 m vně od přilehlého stojanu.

Rozběhová plocha a odraziště

3.       Minimální délka rozběhu musí být 15 m, vyjma soutěží uvedených v P12.1.a),b),c), kde minimální  délka musí být 20 m.

Pokud to podmínky dovolují, má být rozběh dlouhý alespoň 25 m.

4.       Sklon rozběhové plochy a odraziště ve směru ke středu laťky nesmí překročit hodnotu 1:250.

5.       Odraziště musí mít rovnou plochu.

Pozn.: Používá-li se přenosných pásů, pak se všechna ustanovení, týkající se plochy odraziště vztahují na plochu horního povrchu takových pásů.

Nářadí

6.       Stojany. Lze použít jakýchkoliv stojanů, musí však být tuhé konstrukce. Stojany musí mít podpěry pro laťku a musí být tak vysoké, aby příslušnou výšku, na níž je laťka zvednuta, přesahovaly alespoň o 100 mm.

Vzdálenost mezi stojany musí být v rozmezí 4,00 m až 4,04 m.

7.       V  průběhu soutěže se stojany nesmějí přesunovat, pokud vrchní rozhodčí neuzná odraziště nebo doskočiště za nezpůsobilé. V takovém případě může být změna provedena až po dokončení právě probíhajícího kola.

8.       Podpěry pro laťku. Podpěry musí být ploché, 40 mm široké a 60 mm dlouhé a musí se stojany svírat pravý úhel. Během skoku musí být ke stojanům pevně uchyceny a musí vždy  směřovat k protilehlému stojanu. Laťka musí svými konci na podpěrách spočívat tak, aby dotykem závodníka lehce spadla na zem, ať již dopředu nebo dozadu. Podpěry nesmějí být pokryty gumou nebo jiným materiálem, který by zvyšoval tření mezi nimi a povrchem laťky. Nesmějí mít žádné pružiny.

Stojany a laťka pro skok do výšky

9.       Mezi konci laťky a stojany musí být mezera min. 10 mm.

Doskočiště

10.   Doskočiště musí mít rozměry alespoň  5 x 3 m. Pro všechny soutěže uvedené v P 12.1 se doporučují minimální rozměry 6,0 m x 4,0 m x 0,7 m (tj. délka x šířka x výška)

Pozn.: Umístění stojanů a doskočiště je třeba řešit tak, aby mezi nimi byla mezera nejméně 100 mm a laťka nemohla být shozena pohybem doskočiště a jeho následným dotykem se stojany.

31.-  Doskočiště musí být umístěno tak, aby žádná jeho část neprotínala svislou rovinu proloženou oběma stojany.

Halové soutěže

PRAVIDLO  218 - Skok do výšky

1.       Kromě následujících výjimek platí ustanovení P 180, P 181 a P 182 i pro halové soutěže.

Rozběžiště a odraziště

2.       Odrazová plocha musí být rovná s celkovým maximálním sklonem (nahoru nebo dolů) 1:250. Při použití přenosných rohoží toto ustanovení platí pro horní povrch této rohože.

Podkladová plocha, na níž  je povrch odraziště položen, musí být bezpodmínečně pevná nebo, jedná-li se o montovanou konstrukci (např.  dřevěné  desky  upevněné  na  trámových  nosnících),  bez jakýchkoliv pružících dílů.

Rozběžiště, mimo odrazovou plochu, musí být rovné a nepruživé stejnou měrou jako odraziště. Nicméně, závodník může zahájit svůj rozběh z klopené části běžeckého oválu, avšak posledních 5 m musí být na rovinném úseku.

zdroj: www.atletika.cz